Přeskočit na obsah

Lásky rozkoš a žal

Svým sedmým a posledním koncertem Koncertní sezóny 2022 vzdá spolek Lieder Company v neděli 11. prosince hold mistrům klasicismu a raného romantismu. Na programu velmi komorního a intimního koncertu budou písně a canzonetty Franze Josepha Haydna, Jiřího Antonína Bendy a Jana Ladislava Dusíka. Podobně jako v případě předchozích koncertů, je i tato dramaturgie zamýšlena jako připomenutí jejich letošních výročí. Za výjimečné lze nepochybně považovat i uvedení těchto písní stylově s kladívkovým klavírem (hammerklavier) v Respiriu Lichtenštejnského paláce na Malostranském nám. v Praze.  

Rakouský skladatel Franz Joseph Haydn (1732–1809) se písňové tvorbě věnoval už od mládí, a ačkoliv je poměrně rozsáhlá, patří k méně známé části jeho díla. Uváděný cyklus VI Original Canzonettas však pochází z doby, kdy působil v Londýně. Je zhudebněním několika básní anglické básnířky Anne Hunter, jejíž literární salon Haydn údajně navštěvoval, ačkoliv sám angličtinou příliš nevládl. O to zajímavější je, jak se právě s tímto jazykem v tomto cyklu vypořádal a jak působivě vybrané básně zhudebnil. Mimo textů Anne Hunter se Haydn uchýlil i k textu Williama Shakespeara nebo anglickému překladu básně Pietra Metastasia, slavného italského operního libretisty (vlastním jménem Pietro Antonio Domenico Trapassi). 

Nepříliš známá písňová tvorba Jiřího Antonína Bendy (1722 – 1795) je zvláštní tím, že je doslova roztroušena v jeho sbírkách Sammlung vermischter Clavier- und Gesangstücke (Sbírka smíšených klavírních a zpěvních skladeb), Rondeaux und Lieder (Ronda a písně) nebo v dobových sbírkách písní různých autorů. V nich bohužel nejsou uváděni ani autoři textů. Co je však z písní patrné, je Bendův cit pro pěvecký výraz i náladu textu. K tomu nepochybně přispěla také jeho tvorba melodramů, kterými se především proslavil. 

Poslední uváděný autor se písňové tvorbě věnoval velmi málo. Cyklus Sei canzonette Jana Ladislava Dusíka (1760 – 1812) je ve své podstatě jediným dochovaným dílem tohoto druhu a odráží Dusíkův cit pro sazbu klavírního partu, v něž však klade na hráče nemalé požadavky. Zajímavostí může být, že kvůli chybějícímu uvedení autora textů, není jasné, v jakém jazyce písně Dusík vlastně zkomponoval. Ve všech vydáních se totiž objevují alespoň ve dvou verzích (anglicky, italsky a německy). Pro náš koncert jsme zvolili nejpřiléhavější verzi italskou, která koresponduje i s všeobecně uváděným názvem cyklu. 

Interprety koncertu budou dvě respektované specialistky v oboru tzv. historicky poučené interpretace: sopranistka Irena Troupová a klavíristka Petra Matějová. 

Koncert se koná v neděli 11. prosince od 18h v Respiriu Lichtenštejnského paláce, Malostranské nám. 13, Praha 1.