V kontextu koncertů Lieder Company Prague jde o výjimečný večer, v němž koncertní sál vyměníme za intimní chrámové prostředí, klavír za zvuk varhan a zaposloucháme se do zřídka uváděné české duchovní vokální hudby posledních dvou století.
Tento repertoár zůstává neprávem jakousi popelkou – bezesporu tomu přispěla dlouhá léta nadvlády totalitního režimu, proticírkevních restrikcí a kulturní diktatury, která násilně přerušila několik století dlouhou tradici české duchovní hudby. Autoři spojení s chrámovým prostředím byli během komunistické éry perzekuováni, často přes své nesporné kvality stáli mimo oficiální sféru a jejich dílo bez možnosti provedení a vydání upadalo v zapomnění.
Přestože po roce 1989 nastal boom v komponování i provozování duchovní hudby, trend postupné sekularizace společnosti se bohužel nepodařilo zvrátit a tato oblast zůstává i nadále stranou zájmu muzikologů, interpretů i pořadatelů.
Dramaturgie tohoto koncertu se zaměřuje na písňovou tvorbu s mariánskou tematikou českých autorů 20. a 21. století. Marie, Matka Boží, byla vždy mimořádným způsobem milována, uctívána a opěvována v celém křesťanském světě. Nejinak tomu bylo v průběhu složitého 20. století, kdy byla víra člověka tolikrát pokoušena. Právě tehdy měla mariánská úcta v hudbě široké pole působnosti a často přinášela útěchu i naději. Svědčí o tom např. enormní počet mariánských písní (Ave Maria, Zdrávas Královno, Královno míru ad.) zkomponovaných v čase válečných let.
Výběr nejzajímavějších zřídka uváděných mariánských písní významných českých skladatelů budou mít posluchači příležitost vyslechnout v podání špičkových umělců – sopranistky Ireny Troupové, výborné interpretky (nejen) soudobé hudby, mezzosopranistky Lucie Hilscherové, vyhledávané pěvkyně v oboru písňovém i oratorním, houslisty Štěpána Ježka, člena uznávaného Bennewitzova kvarteta, a Lindy Sítkové, náležící k našim nejlepším varhanním interpretům.
Program rámují dvě světové premiéry skladeb zkomponovaných právě pro tento večer. Na úvod zazní Čtyři písně k Panně Marii pro střední hlas a varhany Jana Bernátka, které autor napsal v lednu 2023 a věnoval je Lucii Hilscherové a Lindě Sítkové. Koncert pak uzavře diptych Vzývání Panny Marie pro soprán, alt, housle a varhany Olgy Ježkové, v němž se k předchozím interpretkám přidá sopranistka Irena Troupová a syn skladatelky, houslista Štěpán Ježek.
Podívejte se na videa, ve kterých skladatelka Olga Ježková hovoří o svém diptychu Vzývání Panny Marie, který zkomponovala pro tento koncert na naši objednávku, a skladatel Jan Bernátek o svém cyklu Čtyři písně k Panně Marii.
Hudbu první poloviny 20. století zastupuje Zdrávas Maria pro soprán, housle a varhany Leoše Janáčka (1854–1928), písně Matičko Boží pro soprán, housle a varhany a Máti přesvatá pro soprán, alt a varhany Norberta Kubáta (1863–1935) a Večerní Ave pro střední hlas a varhany Vojtěcha Adalberta Říhovského (1871–1950). Následuje píseň Zdrávas Královno pro soprán a varhany Jaromíra Herlea (1872–1945), jehož vnukem je uznávaný český varhaník a pedagog Jan Hora. Mezi prvotiny Bedřicha Antonína Wiedermanna (1883–1951) se řadí Sub tuum praesidium pro soprán, alt, housle a varhany.
Z významných skladatelů 2. poloviny 20. století nelze opomenout Jana Hanuše (1915–2004). Ten využil mariánský text v Desdemonině modlitbě Ave Maria z baletu Othello, na koncertě zazní v autorově úpravě pro soprán a varhany. Štěpán Ježek provede výběr částí pro sólové housle z cyklu Volání Královny míru Václava Hálka (1937–2014). Tvorbu současných autorů reprezentují písně Ave Maria pro soprán a varhany a O sanctissima pro soprán, housle a varhany Luboše Sluky (1928) a Zdrávas Maria a Neopouštěj nás pro střední hlas a varhany letošního jubilanta Petra Fialy (1943).
Koncert se koná v neděli 28. března 2023 od 19.30 hodin v kostele Panny Marie pod řetězem v Praze.
