Písně k Panně Marii

Přední česká sopranistka Irena Troupová si vydobyla mezinárodní renomé nejprve na poli historicky poučené interpretace staré hudby, jíž se začala intenzivně věnovat již během studia hudební vědy na Karlově univerzitě. Zpěv studovala u Terezie Blumové v Praze, později u M. Corelli v Berlíně. Ze spolupráce se souborem Musica Antiqua Praha pod vedením Pavla Klikara vzešel velký počet nahrávek a mimořádně úspěšné koncerty doma i v zahraničí. V té době se zrodil i zájem o hudbu soudobou, spolupracovala např. s Petrem Ebenem, Svatoplukem Havelkou a dalšími. Po studiích působila především v Německu a brzy se stala vyhledávanou sólistkou i v dalších zemích (Anglie, Itálie, Dánsko, Švédsko, Francie, Švýcarsko, Polsko). Koncertovala s celou řadou souborů (mj. Orpheon Consort, Johann-Rosenmüller-Ensemble, Schütz-Akademie, Capella Sagittariana, Dresdener Barockorchester, Lautten-Compagney, Kijivskaja Kamerata) a dirigentů (např. Howard Arman, Joshua Rifkin, Frieder Bernius, Thomas Hengelbrock, Florian Heyerick, Vojtěch Spurný). Z této spolupráce vznikla celá řada hudebních nahrávek. Pravidelně vystupovala v koncertních řadách Státní opery v Berlíně a Berlínského symfonického orchestru. Mezi nejzajímavější operní produkce, na kterých se v době svého německého působení podílela, patří Monteverdiho Orfeo pod vedením Joshui Rifkina v Basileji, Freiburgu a Mulhouse (postavy Musica a Proserpina), dále novodobá premiéra opery Arminius H. I. F. Bibera v Salzburgu (následně vydané na CD), ale i Le malade imaginaire M.-A. Charpentiera a J.-B. Lullyho v Berlíně.

Irena Troupová je častým hostem mezinárodních hudebních festivalů jako např. Tage der alten Musik Herne, Pražské jaro, Festival de musique baroque Caen, Holland-festival oudemuziek Utrecht, Bach-Festival Sumy, Concenturs Moraviae a dalších.

K projektům staré hudby posledních let patřily programy ve spolupráci s Komickou operou (Berlín), německým rozhlasem NDR (Norddeutscher Rundfunk) a belgickým dirigentem Florianem Heyerikem (Salto vocale – průřez operami G. Ph. Telemanna), s Musicou Floreou (operní projekty – Ch. W. Gluck: La Danza, G. F. Händel: Terpsicore), ansámblem Tourbillon, Barbarou M. Willi, Jaroslavem Tůmou, Monikou Knoblochovou, Petrou Matějovou a dalšími. V současné době spolupracuje především s mezinárodním souborem Orpheon, se kterým absolvovala koncerty ve Španělsku, Rakousku a Francii a nahrála CD Marin Marais and his friends. Se členy Staatskapelle Berlin uvedla pozoruhodný projekt spojující hudební řeč baroka a moderny Musik im Dialog – Claudio Monteverdi und Luciano Berio v koncertním cyklu Státní opery v Berlíně, na který následně navázal program Bach – reloaded z děl J. S. Bacha.

Irena Troupová svůj záběr postupně rozšířila o romantickou a moderní písňovou i operní tvorbu. S písněmi německého a francouzského romantismu vystoupila několikrát v koncertních řadách FOK a České filharmonie (Rané písně G. Mahlera). Mimo jiné také uvedla orchestrální písně Chalomot yehudi‘im J. Duška s Orchestrem BERG pro EBU a písně Miloše Štědroně pro Český rozhlas.

V poslední době se výrazněji věnuje hudbě 20. a 21. století; pro Arco Diva nahrála operu Bohuslava Martinů Le jour de bonté (Den dobročinnosti). Uvedla díla Marka Kopelenta (Singspiel Musica, kantátu Agnus Dei na Pražském jaru 2012) – s Pražskou komorní filharmonií pod vedením Jakuba Hrůši se podílela na premiéře jeho skladby Pozdní sběr. Věnuje se též odkazu meziválečných autorů – V. Ullmann, E. Schulhoff, N. von Hannenheim, Ph. Herschkowitsch, s jejichž skladbami vystoupila na mezinárodních pódiích a z nichž některé nahrála pro Český rozhlas a Deutschlandfunk. Irena Troupová je též vyhledávanou lektorkou staré hudby, vyučuje na JAMU a Masarykově univerzitě v Brně, na kurzech v Čechách i zahraničí.

Irena Troupová je spoluzakladatelkou spolku Lieder Company.

https://www.troupova.com

Česká mezzosopranistka Lucie Hilscherová hostuje v Národním divadle v Praze, Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, Divadle J. K. Tyla v Plzni, Slezském divadle v Opavě, Státním divadle v Košicích a Nationaltheater Mannheim. Jako Háta v Prodané nevěstě se publiku představila také v Tokiu (2010, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Suntory Hall, dir. Leoš Svárovský) a v Londýně (2011, BBC Symphony Orchestra, Barbican Hall, dir. Jiří Bělohlávek). Patří mezi vyhledávané koncertní pěvkyně. Její široký repertoár zahrnuje např. Beethovenovu Devátou symfonii a Missu solemnis, Rossiniho Stabat Mater, Mahlerovu Druhou symfonii a Píseň o zemi, Dvořákovo Stabat Mater a Requiem, Verdiho Requiem, Prokofjevova Alexandra Něvského, Janáčkovu Glagolskou mši nebo Stravinského Les Noces.

S oblibou se věnuje interpretaci soudobé hudby a je rovněž žádanou interpretkou písňové literatury. Díky citlivému a expresivnímu projevu, hlasové flexibilitě a jazykovým schopnostem si právě v tomto oboru získala značné renomé u nás i v zahraničí. Spolupracovala např. s BBC Symphony Orchestra, London Symphony Orchestra, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Bach-Collegium Stuttgart, Radio-Sinfonieorchester Stuttgart des SWR, Českou filharmonií, PKF-Prague Philharmonia, Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, Collegiem 1704, Filharmonií Brno ad.

Měla čest zpívat pod taktovkou Helmutha Rillinga, Semjony Byčkova, Alexandra Vedernikova, Kazushi Ono, Jana Lathama-Koeniga, Cornelia Meistera, Enrica Dovica, Kaspara Zehndera, Libora Peška, Jiřího Bělohlávka, Tomáše Netopila, Petra Vronského, Petra Fialy, Leoše Svárovského ad. Účinkovala na festivalech Musikfest Stuttgart, Beethovenfest Bonn, Grafenegg Musik-Sommer, Pražské jaro, Velikonoční festival duchovní hudby Brno, Smetanova Litomyšl, Svatováclavský hudební festival, MHF Petra Dvorského Jaroměřice ad. Rodačka z Hranic na Moravě. Absolvovala obor učitelství sólového zpěvu (pod vedením Romany Feiferlíkové), hudební výchovy a psychologie na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Zpěv studovala také u Ursuly Schönhals na Filozofické fakultě Technické univerzity v Chemnitz. Zúčastnila se pěveckých kurzů u Helen Donath, Hedwig Fassbender, Gabriely Beňačkové, Dagmar Peckové nebo Zlatice Livorové.

V současné době je studentkou doktorského programu Hudební teorie a pedagogika na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity v Praze (disertační práce Duchovní písně s mariánskou tématikou pro hlas a varhany v tvorbě českých skladatelů 20. a 21. století a jejich využití ve výuce zpěvu).

V roce 2008 obsadila 1. místo v kategorii píseň na Mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech a zároveň zde získala Cenu Českého rozhlasu Praha, Cenu Josefa Hercla, Cenu nakladatelství Editio Bärenreiter, Cenu Divadla J. K. Tyla v Plzni a Cenu Miroslava Panského – Sharon Chmel Resch Stipendium. V roce 2009 získala 3. cenu v kategorii koncert na pěvecké soutěži Cantilena Bayreuth a v roce 2012 obdržela 3. cenu na mezinárodní soutěži Musica Sacra v Římě (finálový slavnostní galakoncert z Baziliky SS. XII Apostoli přenášel vatikánský rozhlas a televize).

https://www.hilscherova.cz/

Štěpán Ježek se věnuje hudbě od pěti let. Absolvoval Pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění, kde v roce 1998 založil Bennewitzovo kvarteto, jehož je dodnes členem. S tímto souborem pokračoval v postgraduálním studiu na Escuela Superior de Música Reina Sofía v Madridu a na Musik-Akademie v Bazileji a zúčastnil se rovněž mnoha mistrovských kurzů. 

Jako člen Bennewitzova kvarteta získal Ježek řadu ocenění na mezinárodních soutěžích (ARD Mnichov, Ósaka Chamber Music Competiton, Premio Paolo Borciani). Se souborem koncertuje v Evropě, Asii a Americe a vytvořil řadu nahrávek pro vydavatelství Supraphon, Coviello Classics a Hänssler Classic, nátáčel pro rozhlas i televizi.

Mimo své působení v Bennewitzově kvartetu se Ježek věnuje historicky poučené interpretaci staré hudby. Absolvoval několik mistrovských kurzů s interprety zaměřenými na tuto repertoárovou oblast (Sonia Monosoff, Catharine Macintosh, Simon Standage) a vystupoval s předními českými soubory, které se na toto období specializují (Collegium 1704, Musica Florea).

Na druhé straně stylového spektra stojí Ježkův zájem o soudobou hudbu. Premiéroval několik komorních skladeb Olgy Ježkové (Zažíhání, Dialogy malého prince, Duo pro housle a klarinet) či Secesní trojkoncert Pavla Hrabánka. 

Štěpán Ježek je profesorem houslí na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy a vyučuje komorní hru na Akademii múzických umění v Praze.

Linda Sítková je česká varhanice, patřící ke špičce současných českých varhanních interpretů. Věnuje se koncertní činnosti v Čechách i v zahraničí, výuce a hudebním doprovodům liturgie. Je varhanicí ve farnostech u sv. Jana na Skalce na Novém Městě Pražském a u Nejsvětějšího Salvátora v Praze 1.

Linda Sítková pochází z Rožnova pod Radhoštěm, kde navštěvovala Základní uměleckou školu ve třídě Evy Průšové a Libuše Pavelčákové. Po maturitě na tamním gymnáziu nastoupila v roce 1999 na Pražskou konzervatoř do varhanní třídy prof. Jana Hory. V letech 2003 – 2008 studovala dále pod jeho vedením na Akademii múzických umění v Praze. Od roku 2004 do února 2009 byla posluchačkou prestižní Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu u vynikajícího norského varhaníka a pedagoga prof. Jona Laukvika. Od roku 2010 pokračovala ve Stuttgartu rovněž u prof. J. Laukvika studiem Solistenklasse, kterou úspěšně zakončila v roce 2012. V roce 2013 pak završila svá studia na AMU v Praze v rámci doktorského studijního programu ve třídě prof. J. Hory a získala titul Ph.D (téma disertační práce „Varhany v instrumentálních komorních obsazeních v české tvorbě po roce 1945“).

Aktivně se účastnila  mistrovských kurzů u předních pedagogů a interpretů varhanní literatury (Ewald Kooiman, Ludger Lohmann, Martin Sander, Harald Vogel, Almut Rössler, Thiery Mechler a další).

Linda Sítková je úspěšnou laureátkou mnoha domácích i zahraničních soutěží. Je vítězkou Mezinárodní varhanní soutěže Opava 2000 a nositelkou ceny Českého hudebního fondu za nejlepší provedení současné skladby. Dále získala 3. cenu na soutěži Voříškův Vamberk (2001), 3. cenu na Mezinárodní varhanní soutěži Brno 2002, 3. cenu na Mezinárodní varhanní soutěži J. P. Sweelincka v Gdaňsku (2003) a v roce 2004 se stala absolutní vítězkou Mezinárodní varhanní soutěže v německém Mülheimu. V roce 2005 získala 2. cenu na Mezinárodní soutěži o Bachovu cenu ve Wiesbaden. V roce 2006 se stala jako finalistka nositelkou Čestného uznání v soutěži Pražského jara. V roce 2007 získala cenu Jeana Langlaise na Mezinárodní varhanní soutěži v St. Albans (Anglie). V roce 2009 získala na téže soutěži jako jediný český účastník v historii soutěže od roku 1963 titul laureáta za 2. cenu v interpretaci.

V současné době pravidelně koncertuje u nás i v zahraničí (vystoupila na Mezinárodních varhanních festivalech v Chartres (Francie), Birmingham (Anglie), Edinburgh (Skotsko), Naumburg, Stuttgart, Nürnberg, Bonn, Karlsruhe (Německo), Wien (Rakousko)  a dalších). Spolupracuje s Janáčkovou filharmonií v Ostravě, Jihočeskou komorní filharmonií, Plzeňskou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem, Bach-Collegiem Praha a dalšími symfonickými i komorními tělesy.

Intenzivně se věnuje rovněž spolupráci s předními českými sólovými hudebníky (Lucie Hilscherová – mezzosoprán, Roman Janál – baryton, Jan Verner – trubka, Marie Fuxová – housle, Magdalena Mašláňová – housle, Jan Adamus – hoboj a další).

Vedle koncertní činnosti se věnuje soukromé pedagogické činnosti v českém, německém a anglickém jazyce.

https://www.lindasitkova.cz/